ČSM: CZ » Úvod » Vzpomínka na Ing. Vratislava Kafku, DrSc.

Vzpomínka na Ing. Vratislava Kafku, DrSc.

[Kafka.jpg]

Dne 1. září 2019 utrpěla česká mechanika nenahraditelnou ztrátu, kdy po dlouhé nemoci zemřel vedoucí vědecký pracovník Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR pan Ing. Vratislav Kafka, DrSc. Narodil se 3. července 1929 v Hevlíně nad Dyjí v rodině státního úředníka Ing. Karla Kafky. Středoškolské vzdělání získal v létech 1940 až 1948 na reálném gymnáziu v Benešově u Prahy. Poté v létech 1948 -1953 studoval na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze, směr vodohospodářský. Již v době svého studia na vysoké škole pracoval jeden a půl roku na Ústavu experimentální pružnosti u prof. Václava Tesaře; ústav byl součástí Katedry stavební mechaniky Fakulty inženýrského stavitelství ČVUT, kterou vedl akademik Václav Dašek.

Po ukončení studia na vysoké škole vstoupil po krátkém zaměstnání v Hydroprojektu Praha do řádné (interní) aspirantury v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV, kterou absolvoval v létech 1953—1956 pod vedením profesora V. Tesaře. V roce 1957 obhájil kandidátskou disertační práci „Teorie pružnosti vrstevnatého prostředí“ a získal titul „Kandidát věd“ (CSc.). Po skončení své vědecké přípravy v roce 1956 pokračoval V. Kafka ve své práci v ÚTAMu jako vědecký pracovník a působil na tomto pracovišti po dlouhých 65 let, až do konce roku 2018. V roce 1981 mu byl po obhajobě doktorské disertační práce „Obecná teorie pružně-plastické deformace kvazi-homogenních materiálů založená na analýze vnitřní mikroskopické napjatosti“ udělen vědecký titul „Doktor věd“ (DrSc.).

V srpnu 1968 byl zvolen předsedou tříčlenného mimořádného vedení Ústavu a členem „koordinačního výboru tvůrčích svazů“. V roce 1979 byl jmenován vedoucím oddělení nelineární mechaniky. Ve vedoucích pozicích se potom pohyboval až do začátku nového století.

V. Kafka se ve své vědecké práci zaměřoval především na problémy matematického modelování složitého chování různých druhů materiálů, hlavně na otázky vlivu jejich struktury a heterogenity na mechanické a termomechanické vlastnosti. Vedle klasických technických materiálů analyzoval biologické tkáně a jejich vývojovou optimalizaci a v posledních létech též vlivy heterogenity na atomové úrovni ve vztahu k jevu tvarové paměti. Po mnoho let byl vůdčí osobností výzkumu vlastností materiálů s tvarovou pamětí v rámci České republiky s významným přesahem do zahraničí. Výzkumy se úzce dotýkaly otázek umělých náhrad pevných částí lidského těla a byly podnikány v úzké spolupráci s ortopedy. Jeho výsledky přebírala renomovaná pracoviště v zahraničí, zejména v USA. Mnohá z jeho výsledků čerpají dodnes.

V. Kafka se zúčastnil mnoha mezinárodních kongresů a konferencí pojednávajících o problémech biomechaniky, mechaniky heterogenních materiálů a materiálů s tvarovou pamětí. Při svých pobytech v USA přednášel o těchto problémech na čtyřech amerických univerzitách. Kromě toho přednášel jako hostující profesor na univerzitách v mnoha dalších zemích (Německo, Francie, Rusko, Švédsko, Finsko, Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie, Lotyšsko).

O své vědecké práci uveřejnil V. Kafka více než 400 původních prací v mezinárodních časopisech a ve sbornících prestižních konferencí. Počet jejich citaci přesáhnul vysoko 500. Mezi mnohými monografiemi, jichž byl autorem, jmenujme alespoň tři jeho nejvýznamnější a nejčastěji citované:

Kafka, V.: Základy teoretické mikroreologie heterogenních látek, Academia, Praha, 1984.

Kafka, V.: Inelastic Mesomechanics, World Scientific, Singapore, 1987.

Kafka, V.: Mesomechanical Constitutive Modeling, World Scientific, Singapore, 2000.

V. Kafka byl za svou práci oceněn „Cenou Československé akademie věd“, jež mu byla udělena dvakrát: v roce 1976 a v roce 1992. Za svou práci dostal devětkrát zvláštní odměnu Vědeckého kolegia mechaniky a energetiky. V roce 1989 dostal Stříbrnou plaketu Stanislava Bechyně za zásluhy o rozvoj technických věd a v roce 1990 mu byla Čs. společností pro mechaniku udělena medaile „Za zásluhy o rozvoj mechaniky“. U příležitosti osmdesátých narozenin v roce 2009 mu byla udělena Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách.

Vedle své vědecké práce vykonával V. Kafka i činnosti mající význam z celospolečenského hlediska: po událostech v listopadu 1989 byl zvolen předsedou pro nápravu křivd v ÚTAMu z doby do listopadu 1989, v létech 1990 až 1994 byl místopředsedou a později předsedou vědecké rady tohoto ústavu. V těchto pozicích byl velice tolerantní, avšak přesto se vyznačoval jasnými postoji bez jakéhokoli taktizování. Získal si tak velký respekt v ústavu i mimo něj.

V roce 1992 byl zvolen členem vědecké rady Grantové agentury Akademie věd ČR a členem Rady fondu pro vydávání vědecké literatury při Akademii věd ČR. V roce 1994 byl zvolen předsedou České společnosti pro biomechaniku. V témže roce se stal členem New York Academy of Sciences, kde aktivně vystupoval až do konce svého života. Jeho jméno je uváděno v publikacích „Kdo je kdo v České republice“, dále v „Who is Who in Engineering“ (American Association of Engineering Societies Washington, D.C.) a v „Who is Who in the World“ (Marquis, U.S.A.).

Vratislav Kafka nebyl jen suchopárný vědec. Na jeho široké kulturní zájmy, jemný a laskavý humor a výraz člověka horoucího srdce s láskou vzpomíná jeho rodina i kolegové. Miloval vážnou hudbu a procházky v přírodě. V mládí provozoval rekreačně různé sporty, hlavně tenis. Aktivně ovládal několik cizích jazyků: angličtinu, němčinu, francouzštinu i ruštinu, které zdaleka nevyužíval jen ve svém profesionálním ale i ve společenském a kulturním životě.

I když zármutek nad odchodem pana Ing. Vratislava Kafky, DrSc. nelze slovy vyjádřit, posiluje nás vědomí bohatého a nezapomenutelného dědictví, které nám zanechal jako vědec a jako člověk.

 

Prof.Ing. Miroš Pirner, DrSc. Ing. Jiří Náprstek, DrSc.